Proč si sluníčkáři libují v iluzích?

Nedávno jsem v jednom videu viděla docela nehezkou ženu. Tu vzali do parády vizážisté a začali ji líčit. Udělali jí úžasný make-up, namalovali kočičí oči, barvičkami přifoukli rty. Pak se rozjel i Photoshop, který ze slečny “krev a mlíko” udělal najednou štíhlou. Tu se prodloužil krk, tam se ubraly faldíky, zvětšila se prsa, celulitida se vyretušovala a sexy kočka byla na světě.

To, že se jedná pouze o iluzi, už lidé na druhé straně většinou nevidí. Možná, že si to i uvědomují, ale když iluze jsou velice pohodlné. Iluze jsou něco jako ukolébavka, která nás nenutí přemýšlet. Prostě se jí poddáme, vždyť je to tak příjemné… Realita je totiž docela často nehezká. Realita nás nutí k tomu, abychom zaujali nějaký postoj. A ten postoj nemusí být vždycky pouze pozitivní. Jenže my chceme být přece pouze v té příjemné bublině iluzí. Ty nejsou tak znepokojující jako ta hnusná realita.

Realita nás častokrát usvědčuje i ze zbabělosti nebo hlouposti. Jenže kdo by si chtěl přiznat, že je zbabělec nebo blbec? Případně, že se mýlil? Takže rychle šup, šup, chceme raději nějaký ten klam, který nás ukolébá. Který ukolébá naše svědomí a přivede nás k naši blažené pohodlnosti. Hlavně nic neřešit. A už vůbec ne tu hnusnou realitu, ve které se vraždí, znásilňuje, vytváří se No Go Zones.

Sluníčkáři jedou na podobné vlně sebeklamu a iluze. To bylo ze začátku: ,,Ale to není pravda! K žádnému výraznějšímu znásilňování ze strany imigrantů nedochází.” Když ale některé státy přišly s kurzy pro imigranty, ve kterých je mají naučit, že nezahalené ženy nemohou znásilňovat, iluze sluníčkářů byla rozbita. To samé i s vraždami nebo No Go Zones.

Jenže sluníčkáři se jen tak nevzdávají. Aby ta hnusná realita rozbila jejich iluzi? Ne, ne a ne! Proto popírají naprosto očividné věci, jako například, že islámský terorismus nemá nic společného s islámem. Když nějaký muslimský terorista někoho seká mačetou a křičí u toho “Alláhu Akbar”, sluníčkáři jsou schopni tvrdit, že to nemělo nic společného s islámem.

Když si nějaký transsexuální muž začne připadat jako žena, podle sluníčkářů je to samozřejmě žena, protože si tak připadá. Když nějaký muslim (například člen Islámského státu) o sobě řekne, že je muslim, tak podle sluníčkářů muslimem není, protože nezapadá do JEJICH definice. Vidíte tu sebestřednost, s jakou se pasovali do role rozhodčích? Oni budou rozhodovat, kdo muslim je a kdo není. A to tak, aby nebyla porušena jejich iluze.

Takže když už sluníčkáři museli akceptovat pravdu, že k tomu častějšímu znásilňování a dalším problémům dochází, přišli s další mantrou. Tvrdá integrace. My ty muslimy prostě zintegrujeme. Sice se to nikde nepovedlo, všude to selhává, dokonce se nám nepovedlo integrovat ani Romy, ale lidi z naprosto odlišné kultury integrujeme. Nám se to prostě povede. Sláva, soudruzi! Proč je to naprostá naivita a další iluze, velice skvěle rozebírá tento článek: http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-sneni-o-integraci-08t-/p_zahranici.aspx?c=A160804_220538_p_zahranici_wag

Další takovou iluzí, kterou se sluníčkáři rádi ohání, je, že to všechno je dílem ruské propagace. Že odpůrci islamizace jsou oběti ruské propagandy. Případně rovnou Putinovými agenty. Aha, takže Merkelová imigranty nepozvala, nenutí nám povinné kvóty, EU neselhala v obraně hranic. Ono vlastně ani žádní imigranti nejsou, všechno je to pouze ruská propaganda. V případě takového sebeklamu si už člověk může pouze klepat na čelo, jestli to má dotyčný v hlavě v pořádku.

Některé sluníčkáře uráží oslovení “sluníčkář”. Fajn. Klidně to můžeme přejmenovat na “popírač reality”. Tedy člověk, který se bojí podívat pravdě do očí a libuje si v iluzích a sebeklamu.

Share This:

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *